Jaké je to žít v zahraničí?

Co vám budu povídat, když se v tom naučíte chodit je to super. Ke všem takovým „super“, ale vede trnitá cesta.

Nemyslete si, že na vás ve světě někdo čeká s otevřenou náručí. Kdepak v každém státě, kde jsem žila, jsem si to své místo na slunci musela vybojovat sama. Když neúspěchy v mnoha úskalích překonáte a dostanete se, stupínek po stupínku na život, který si v daném státě představujete nebo alespoň vidíte, že už jste konečně na dobré cestě, pocítíte neuvěřitelnou hrdost, že jste to dokázali.

Mým nejsilnějším zážitkem bylo, když se ze mě na pár týdnů v Anglii stal bezdomovec a bydlela jsem v prázdném domě s několika dalšími skvotery. Tehdy jsem si sáhla opravdu na dno a než abych zavolala domů, že jsem přišla o práci, okradli mě a jsem úplně švorc, raději jsem lovila v noci za barákem na řece divoké husy, abychom měli co jíst než jsem si našla zase práci. Tohle divoké období jsem silou vůle překonala a od té doby mám pocit, že mě to strašně posílilo a zvládnu snad vše, co mi život přichystá.

Tahle příhoda byla extrémní a doufám, že se vám nikdy nepoštěstí být až na takovém dně, ale i menší vítězství v podobě nového zaměstnání, zlepšování se v cizím jazyce a zařizováním dalších potřebných věcí v nové zemi, vás neskutečně posílí a i vy na sebe budete pyšní. Jen se pár neúspěchy nenechte odradit a za nějaký čas, ne hned, přijde vaše odměna, která bude sladká.

Nejen, že budete vydělávat peníze, které byste si v Čechách jen těžko vydělali, ale najdete si i spoustu zahraničních přátel z celého světa a tím pádem se vám otevřou dveře do států po celé planetě. Vždy když někam letím, vím, že z dané země znám alespoň několik lidí, kterým vždy můžu napsat o rady a tipy na cesty po jejich domovině. Vím také, že mám u nich vždy dveře otevřené či zajištěnou prohlídku jejich města, jsou-li zpátky ze světa.

Není lepšího průvodce nežli domorodce

Někdy se opravdu vyplatí si nechat od místních poradit. Když jsme s Peťou letěli do Brazílie, nemohla jsem nikde objevit na netu, kde jsou nějaké auto kempy, tak jsem napsala své brazilské kamarádce Nili, se kterou jsme se seznámili na druhém konci světa. Její odpověď byla opravdu zajímavá, dozvěděli jsme se, že skoro všechny auto kempy, již byly zrušeny, protože se v Brazílii pohybuje hodně chudých a drogově závislých lidí, pro které byly kempy narvané turisty, jako žně. Situace je natolik vážná, že při průjezdu některými městy po 22h nemusíte ani zastavovat na červenou, abyste nebyli přepadeni.

Určitě doporučuji si zkusit žít v cizí zemi, protože tak mnohem lépe poznáte zevnitř místní zvyky a kulturu.

Nebojte se rozhoupat a lítejte v tom s námi.

Lítáme v tom.com